Úvod » ***** Lexikon nemocí ***** » VODA H₂O
Voda je dvouprvková sloučenina kyslíku a vodíku se sumární vzorcem H2O. Je biologicky nejdůležitějším polárním rozpouštědlem a nejrozšířenější sloučeninou na Zemi.
Největší hustotu nemá led, ale tekutá voda při 3,95 °C, dalším snižováním teploty se objem jednotkové hmotnosti vody zase zvětšuje. Je to způsobeno polymerizací vodních molekul vodíkovými vazbami a úhlem mezi atomy vodíku – díky tomu může mít molekula v ledu pouze 4 nejbližší sousedy a v krystalové struktuře vznikají prázdné prostory. Tato zvláštnost má např. tyto důsledky:
Dnes kolem nás vidíme vysušenou krajinu s narušenými lesy, které pustoší kůrovec. Kladete si logickou otázku, čím je tento nedostatek vody, který způsobuje sucho a degradaci krajiny, způsoben?
I my všichni tedy, můžeme udělat změny ve svém životě, které spočívají v získání informací a přesvědčení, že omezení spotřeby vody, smysluplné cestování a nákup spotřebního zboží mohou přispět z dlouhodobého hlediska u změně současného trendu (smysluplně omezi vše co nadměrně zatěžuje přírodu). Klíčový, z pohledu Přírody a její schopnosti zadržovat vodu, je i postoj veřejnosti jako celku, k problematice, vody, životního prostředí a přírodě jako živého celku, jehož jsme součástí. Několik příkladů, které můžeme označit jako příčiny a důsledky nedostatku vody.
společnost chápe přírodu jako kolonií, ze které může těžit do nekonečna vše, co příroda vyprodukuje.
dotační politika v zemědělství preferuje pěstování technických plodin a tím jsou hospodáři motivováni využívat maximální plochu, kterou mohou zařadit do této skupiny - stát na tyto dotace vydává řádově miliardy kč za rok. Současně stát vydává desítky miliard kč na obnovu zadržování vody, revitalizaci půdy narušené např. erozí, obnovu druhové pestrosti v napadených lesích atd. Současný způsob hospodaření zemědělství a lesnictví se zásadně nemění a tak investované desítky miliard ve většině případů vyletí komínem
narušený půdní mikrobiom včetně mikorhizy, půda je tzv. mrtvá ( chemizace zemědělství a tím i lesnictví ), tím dochází k vymírání fauny a omezenému zadržování povrchové vody
celoplanetární růst dynamický růst populace ( od roku 1975 nárůst téměř o 100%, tj o cca 4 miliardy lidí ) a průmyslové výroby
plýtvání vodou, ztráty ve vodovodní síti ( až 30% ), plýtvání potravinami ( vyhazuje se 20-30% ), které pro jejich vypěstování nebo výrobu potřebují vodu
lesní monokultury - hospodářské lesy, vykácené remízky ( byli bydlištěm pro polní ptactvo a podporovali malý vodní cyklus ), odlesňování, zastavování krajiny, důsledkem těchto zásahů je zvyšování teplody okolní krajiny a tím další vysušování krajiny
současný model západní civilizace, které je primárně zaměřen na zisk, nebo trvale udržitelný růst
klesající plocha přirozených luk, které jsou schopny akumulovat více vody i při intenzivních deštích a odolávají lépe vodní a větrné erozi
odkanalizování a rychlý odvod srázkové vody ze zastaveného území ( tyto oběkty ještě zvyšují telotu v okolní krajině a narušují přirozený malý vodní cyklus
konzumní život současné západní společnosti, ale irozvojových krajin, které se chtějí vyrovnat západním zemím ve spotřebě
nadměrná spotřeba masa způsobená vysokým růstem populace
přelidněné velké aglomerace a velkoměsta ( do roku 2050 bude podle odhadů žít ve městech až 75% populace ), tento trend se ještě v čase zvětšuje, navíc se toto obyvatelstvo koncentruje na relativně malé území - bude se lokálně zvysovat spotřeba vody
umělé zásahy do přírody ( přehrady, redulované toky, meliorace, vysušování bažin a mokřin, čerpání podzemní vody - tato voda číní až 50% spotřeby )
narušené přírodní cykly, které mají za důsledek extrémní počasí v podobě povodní, sucha, extrémních změn teplot atd.
dramatický pokles hladiny způsobené suchem, regulací vodních toků, čerpáním podzemních zdrojů vody a vysušování teploty posunem teplotních pásem a růstem emisí
vlastnická struktura ( 75% půdy je v nájmu ) nevytváří vztah k půdě ( narůstá vodní a větrná eroze ) a jedinným kritérie jsou dotace a zisk
narušený malý a velký vodní cyklus způsobený přírodními klimatickými změnami a činností člověka
současná Příroda není v homeostázi s člověkem, protože je narušená vazba mezi Sluncem, vegetací, zvířaty, půdou a vodou
s rostoucí průměrnou teplotou se snižuje lokálně ( nepravidelně kolísá v průběhu roku ) spad srážek a proto je nedostatek dešťových srážek, tzv. vláhová bilance je záporná zejména ve vegetačním období ( množství srážek ve sledovaném území je nižší než výpar )
Na našem území naprší a nasněží obrovské množství vody, cca 60 miliard kubíků ročně (tento objem mírně roste, zatím neklesá) a jen 1 % spotřebujeme jako pitnou vodu. To nám poskytuje obrovský prostor na hledání efektivního dlouhodobého řešení, protože sucho a povodně jsou dvě strany jedné mince.
Jak můžeme přispět k zadržení vody v krajině a na zahrádce?
zkvalitňování půdy ( kompostování, hnojení, mulčování atd. ) a tím dochází ke zvýšení její schopnosti zadržovat vodu
svoji zahrádku můžeme obohatit o poznatky, které propaguje permakultura a biodynamické zemědělství
využívat a zadržovat dešťovou vodu na zálivku ( případně na jiné využití v domácnosti ) a neodvádět dešťovou vodu přímo do kanalizace
zredukovat tzv. vyholené trávníkové plochy ( které sice vypadají nádherně, ale přispívají k likvidaci flóry a fauny na zahrádce ), zvýšit druhovou pestrost zahrady
vybudováním jezírka, které zvýší vlhkost na pozemku a současně přitáhne spoustu prospěšných živočichů
obnova flóry ( přirozený rozklad dřeva v lese, mechorosty, houby s podhoubím, stromová střecha - deštník atd. ) a fauny v lesích jako symbiotického organismu, který má svůj řád a kterému mnohdy nerozumíme a nyní znovu postupně objevujeme...
navrácení k přirozené podobě lesa ( bez hospodářského kácení stromů za účelem zisku ) a jeho cyklům a upuštění od myšlenky hospodárského využívání lesů, zejména v kopcovitém a horském terénu
strom na zahradě působí jako přirozená klimatizace o ochlazuje o několik °C okolní teplotu
( přirozeně stíní ) a snižuje výpar vody z půdy
obnaženou půdu můžeme přirovnat k poškrábané nebo odřené pokožce, které se přirozeně zahojí ( podobně se to děje také v přírodě, která obnaženou půdu přirozeně zacelí ), obhospodařovaná pole současným způsobem zemědělství jsou však soustavně narušována technikou ( je narušována přirozená ochrana půdy - jako u člověka pokožka ) a to také přispívá k jejímu vysilování ( snižuje se obsah minerálů, ornice, vysychá a mizí z ní život - je mrtvá ) a znehodnocování (degradaci)
Latinské přísloví: salutem per aquam - zdraví díky vodě
DOPORUČUJEM NAŠÍ MASTIČKU :-)
Kolik vody je potřeba k výrobě: 1 litru piva 25 litrů
1 kg papíru 300 litrů
1 kg vlny 150 litrů
Pro zajímavost zde vidíte přehled spotřeby vody při našich každodenních činnostech:
spláchnutí toalety | 10 až 12 l |
koupel ve vaně | 100 až 150 l |
sprchování | 60 až 80 l |
mytí nádobí v myčce | 15 až 30 l |
praní v pračce | 40 až 80 l |
mytí rukou | 3 l |
mytí automobilu | 200 l |
pití každý den | 1,5 až 3 l |
denně v kuchyni | 5 až 7 l |
NEJPRODÁVANĚJŠÍ