...........................................................................
KLIK ----- H E R B Á Ř ----- KLIK
dostanete vždy dárek :-)
Úvod » -------- Tinktury -------- » Tinktura z Devětsil kořen
HERBÁŘ:
Devětsil lékařský - Devětsil kořen
( latinsky Petasites hybridus )
Tato bylina je známá též pod názvy koňské kopyto, lopuch, sluneční klobouk
Rozšíření: Střední, západní a jižní Evropa, zasahuje i do jižní Skandinávie, středního Ruska a na Kavkaz.
Ekologie: Roste na březích potoků a řek. Vlhké nebo lužní lesy, lesní prameniště, rokle, podél lesních potoků, vlhká rumiště, na půdách humózních a kamenitých.
Petasites hybridus, česky devětsil lékařský, je vytrvalá bylina rostoucí v mírném pásu Evropy a Asie, na březích řek a potoků a na mokrých loukách. Patří do čeledi Asteraceae – hvězdnicovité.
Devětsil lékařský má zhrubnutý oddenek, ze kterého brzy na jaře vyrůstá hrubý, dutý, masitý, šedoplstnatý stonek s růžovými šupinkami. Na jeho vrcholu se nachází skupina soukvětí – úborů s bledě růžovými květy. Listy jsou zelené, vyrůstají v přízemní růžici. Jsou velké, zubaté, mají srdcovitý tvar a na spodní straně jsou šedoplstnaté. Devětsil má ze všech našich bylin největší listy.
Plody jsou nažky s chocholky.
Devětsil má rád vlhká, zaplavovaná místa, výživné, humózní, kamenité až hlinité půdy. Daří se mu na stinných místech. Je mrazuvzdorný.
Patří mezi léčivé rostliny. Využívá se k léčení zánětů, při onemocnění dýchacích cest nebo k tlumení kašle. Čerstvé listy se používají na obklady při vykloubeninách, odřeninách noh, při dně, revmatismu apod.
Kořen pomáhá proti horečce. Oddenek napomáhá pocení a proti horečce, astmatu, dně a epilepsii. Látky v něm obsažené působí i proti křečím, a to jak dýchacích cest, tak křečím žaludku či žlučníku. Léčí i močové ústrojí a působí proti zácpě.
Z byliny lze využít listy, květy, lodyhu a zejména pak kořen, respektive oddenek. Obsahuje hořčiny, sliz, třísloviny, hořkou látku zvanou petasin, silice, inulin, fenol, cholin, isopetasol, kyselinu angelikovou, sloučeniny síry a minerální soli.
Popis: Vytrvalá, výrazně aromatická rostlina s přímou lodyhou vysokou za květu 10–40 cm, za plodu 70–100 cm, červeně naběhlou.
Přízemní listy jsou řapíkaté, srdčitě okrouhlé, až 80 cm velké, na okraji zubaté až laločnaté, na líci štětinaté, na rubu plstnaté, lodyžní listy jsou šupinovité.
Červenavé květy vytvářejí složené květenství – hrozen úborů, zákrovy jsou válcovité až soudkovité. Plody jsou nažky s chmýrem.
Záměny: Na rozdíl od příbuzného druhu devětsilu bílého (Petasites albus) jsou (mimo jiné barvy květů) řapíky listů vynikle žebernaté, duté, na lícní straně křídlatě žlábkovité.
Využití: Ve středověku se devětsil stal hlavním prostředkem proti moru, v současnosti se kořen ve veterinární praxi přikládá na rány, v lidovém léčitelství se devětsilu používá především při onemocnění dýchacích cest.
Poznámka: Rodové jméno „petasites“ vzniklo ze slova „petasos“ = sluneční klobouk, pro své veliké listy.
Zajímavost:
Sbírá se zejména oddenek (Radix petasitidis), někdy také list nebo květ. Oddenek se sbírá časně na jaře a po omytí se suší ve stínu při teplotách do 40 °C. List lze sbírat kdykoliv od jara do podzimu.
Oddenek obsahuje silici (asi 0,1%), hořčiny, sliz, třísloviny, petasin (asi 1%), isopetasol, inulin, fenol, cholin, sloučeniny síry, kyselinu angelikovou a minerální soli, v květech je navíc přítomna kyselina tanová a dextrin.
Droga působí protikřečově zejména při chorobách dýchacích cest, ale i při křečích žaludku, močového ústrojí či žlučníku, výrazně utišuje kašel, osvědčila se při astmatu, dně, reguluje látkovou výměnu, působí protirevmaticky, močopudně a proti zácpě.
Čerstvé, jemně naklepané listy se užívají jako obklady na odřeniny či při výronu kloubu, kořene se zejména v minulosti užívalo proti střevním parazitům (hlístům) a vzhledem k tomu, že devětsil (na rozdíl od řady podobně působících drog) nemá nežádoucích vedlejších účinků, lze jej aplikovat i u dětí.
Vnitřně se podává ve formě macerátu, nálevu (1 čajová lžička na šálek vody, 3x denně) nebo prášku, lze ji podávat i s vínem či s medem či ovesnými vločkami např. při kašli, horečkách nebo při potížích s močením. Droga však bohužel nepříjemně páchne, takže její užití může u citlivých osob vyvolat nevolnost (z tohoto důvodu se jen zřídka podává samostatně, ale spíše se přidává do směsí).
- snižuje horečku
- tiší kašel, pomáhá při obtížích dýchacích cest
- mírní astma, sennou rýmu a alergie
- má protikřečové účinky
- působí močopudně
- obnovuje rovnováhu metabolismu
- je prospěšný při dně nebo padoucnici
- hubí střevní cizopasníky
- je protirevmatický
- listy mírní bolesti kloubů, pomáhají při výronech a odřeninách
Výluh devětsilu je hořký. Jeho nepříjemný pach může způsobit až nevolnost. Devětsil se proto uplatňuje především ve směsích bylin. Kombinuje se s pelyňkem, mátou, heřmánkem nebo meduňkou.
Na druhé straně však bylina nemá žádné kontraindikace, nezpůsobuje nežádoucí účinky a hodí se i pro malé děti (nejčastěji se dětem podává proti střevním cizopasníkům).