Pokud nechcete, aby vaši zahradu navštěvovaly kočky, pak šantu kočičí raději nepěstujte. Kočky ji totiž milují. Pokud se o vůni této bylinky naopak klidně podělíte, určitě si ji vysaďte. Je krásná i léčivá. Vytvoří půvabné živé plůtky kolem cestiček nebo záhonů, můžete ji pěstovat i v nádobách…

Šanta kočičí (Nepeta cataria) je u nás pěstována již od středověku. Své jméno nedostala náhodou. Svou silnou vůni přitahuje všechny kočky v okolí jako magnet, stále se o ni otírají. (Komáry však naopak odpuzuje). Sušená šanta se proto přidává i do některých hraček pro kočky, které je pak mnohem více zajímají. Kromě toho je velmi pohlednou a léčivou bylinkou.  

 Šanta kočičí - vytrvalá, 30 až 100 cm vysoká bylina. Květy jsou bílé až nažloutlé, někdy namodralé nebo nafialovělé. Vyskytuje se: podél cest, břehy potoků, okolí lidských sídel a na jiných ruderálních stanovištích, na půdách suchých a výživných. Potřebuje slunné a teplé stanoviště. Svědčí jí půdy dobře propustné, písčité, kamenité a vápnité. Špatně snáší půdy zamokřené, ve kterých zejména během zimy spolehlivě hyne. Množí se dělením trsů na jaře.

Zatímco kočky a kocoury tato rostlina doslova poblázní, na nás má naopak uklidňující účinky.

Vůni šantě propůjčuje léčivá silice s obsahem karvakrolu, thymolu a nepetolu. Dále zde nalezneme vitamín C, třísloviny, hořčiny.

• Šanta kočičí má uklidňující, tišící účinky. Je mírnějším sedativem než kupříkladu kozlík a také lépe chutná.
• Dovede zklidnit i nervově podrážděné vnitřní orgány.
• Pomáhá mírně snižovat krevní tlak.
• Upravuje trávicí poruchy včetně průjmu.
• Velmi užitečná je i při nachlazení, neboť podporuje pocení i vykašlávání, snižuje horečku a navozuje klidný spánek. Mírní menstruační bolesti.
• Působí močopudně.
• Mírné sedativní účinky.
  • Pomáhá při psychickém vypětí, nespavosti a podráždění.
  • Působí na celý zažívací trakt.
  • Tlumí nadýmání.
  • Zmírňuje střevní, žaludeční a menstruakční křeče.
  • U dětí je vhodná také proti průjmům.
  • Vyvolává pocení.
  • Mírně snižuje zvýšenou teplotu.
  • Na řezné rány, podlitiny a pohmožděniny.  

Informace v obsahu tohoto letáčku byly získány z veřejně dostupných zdrojů ( herbáře a učebnice biologie ) .

 Zdravotní tvrzení týkající se této léčivé rostliny ve formulaci předložené Evropské komisi ke schválení (on hold): Fyzická a psychická výkonnost, spánek, stres, námaha.

Co se týče původu, šanta kočičí pochází z Evropy a některých částí Asie. Její tradice v léčitelství sahá do dávných dob. Používá se již po staletí. Naše předky zaujalo, že obsahuje halucinogenní látky, byť v nepříliš velkém množství (to samozřejmě neznamená, že by to měl dnes někdo zkoušet!). Ve starých pramenech se uvádí, že lidé kouřili suché listy či žvýkali kořen.

Zatímco u lidí jsou halucinogenní účinky nevýrazné, účinek na kočky je ohromující, ne nadarmo obdržela šanta kočičí přezdívku “kočičí kokain”.

Pokud na šantu kočky v přírodě narazí, pak se začnou chovat, jak se lidově říká, jako utržené ze řetězu – v porostu šanty se válejí, trhají a kousají listy a nakonec se svinou do klubíčka.

Za tím stojí látka nepetalakton, která se z rostliny uvolňuje do vzduchu a kočky ji vdechují. Podobně působí i výtažky z čerstvých rostlin nebo sušené rostliny, které se např. přidávají do kočičích hraček nebo se ve formě postřiku aplikují na škrabadla. Takto šanta obvykle působí pět až deset minut. Pak v další fázi dochází k útlumu, částečně také proto, že kočky části šanty obvykle snědí, a tak funguje jako sedativum (proto se odvar ze šanty používal v léčitelství jako uklidňující čaj).

Z dalších látek šanta rovněž obsahuje karvakrol, thymol, citral, kyselinu nepetovou, látky iridoidního charakteru, glykosidicky vázané hořčiny apod. Je rovněž zajímavé, že látky obsažené v šantě odpuzují komáry a šváby, údajně také krysy a myši. Vědci tvrdí, že je to proto, že látka nepelakton obsažená v šantě je přibližně desetkrát účinnější odpuzovač komárů než DEET, což je aktivní látka použitá ve většině repelentů. Bylo zjištěno, že šanta odpuzuje také šváby.

Nepelakton ovšem není v přírodě obsažen jen v šantě. Vytváří jej také hmyz, například některé druhy mravenců. Předpokládá se, že je ochraňuje před ostatním hmyzem.

Jako rostlinná droga se v nálevech se používají listy a květenství. V tradičním léčitelství je šanta doporučována pro léčbu nachlazení a horečky, protože podporuje pocení a snižuje teplotu. Rovněž je používána u bolestí hlavy nervového původu. V léčitelství se uvádí, žepomáhá při podrážděném žaludku, poruchách trávení, při kolikách amůže obnovit pravidelnou menstruaci. V zevním použití se ve formě obkladu aplikuje na zklidnění podrážděné pokožky. 

Pro své antiseptické a stahující účinky se užívají v lihových extraktech při kožních vyrážkách nebo štípnutí hmyzem. Čerstvé listy se žvýkají při bolestech zubů, alkoholový macerát - tinktura je vhodná při pohmožděninách a revmatických bolestech. Rostliny obsahují také látky působící antibakteriálně, fungicidně i antivirově. Používají se na zklidnění horečnatých stavů či nervového vypětí, při trávicích problémech a nepravidelné menstruaci; nedoporučují se těhotným ženám.