-- TINKTURY PODLE NEMOCI -- / PRŮJEM

Průjem

Nejprodávanější produkty v kategorii
STEZA - Tinktura Borůvka plod - FORTE 50 ml.	249,00 Kč
STEZA - Tinktura Anýz plod - FORTE 50 ml.	159,00 Kč
STEZA - Tinktura Guarana plod - FORTE 50 ml.	249,00 Kč

---

• Tabulkové zobrazení
• Řádkové zobrazení

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

 

• Byliny k přípravě čajů napomáhajících léčbě průjmu

* Ostružiník maliník – listy (je považován za nejsilnější prostředek proti průjmu)
* Šalvěj lékařská – nať
* Pelyněk pravý – nať
* Anýz vonný – semena
* Kmín kořenný – semena
* Heřmánek lékařský – květ
* Máta peprná – nať
* Dobromysl, oregano – nať
* Borůvka černá – sušené plody
* Dub letní – kůra
* Pískavice řecké seno – nať
* Krvavec toten, – oddenek
* Mochna nátržník – kořen
* Tymián obecný – nať a květ
* Rozrazil lékařský – nať a květ
* Granátové jablko – šťáva z plodů, plody
* Fenykl obecný – semena
* Zázvor pravý – kořen
* Koriandr setý – semena
* Měsíček zahradní – květ
* Jetel červený – květ
* Maliník obecný – listy
* Řepík lékařský – nať a květ
* Vrba bílá – kůra

Průjem dokáže člověka pěkně potrápit. Někam se chystáme, najednou nám zabručí v žaludku a my už se řítíme na záchod drmolíme přitom modlitby ke všem svatým i nesvatým, jen abychom to stihli. A pak se začne dlouhé a velmi časté vysedávání na toaletě. Průjem u dospělých je převážně efektem nějaké menší otravy jídlem, v takové situaci nám ho mohou pomoci zastavit i klasické babské rady.

Tradiční doporučení, které má svou logiku a velmi dobře funguje zní: nejíst. Jestliže průjem vyvolaly nějaké bakterie, nemá nejmenší smysl je neustále přikrmovat. Nevhodné jsou v takové situaci i piškoty nebo suchary, po kterých mnoho lidí v případě žaludečních problémů sahá téměř automaticky.

Při menších otravách se v našem žaludku a střevech drží nedobré věci a tělo se jich potřebuje co nejrychleji zbavit. Pro dospělého člověka není žádný problém vydržet bez jídla celý den (a o očistných vlastnostech půstu věděly nejen naše prabáby, ale už jejich prapra předkové v antice a starověku) a taky tolik by měla hladovka při průjmu trvat.

Jestliže to nepomůže, raději bychom měli vyhledat pomoc lékaře, protože průjem může mít jiné příčiny a nebo se mohly objevit nějaké závažnější komplikace. Jestliže vidíme, že se situace normalizuje, tak opatrně začínáme jíst. Ale pozor, žádné bláznění. Trávicí systém stále není úplně v pořádku a nebo je velmi podrážděný a nemá smysl ho „provokovat“.

Takže na začátku je lepší sáhnout po zmíněných sucharech, dobrá je i rýže, vařená mrkev nebo brambory. Vše si ale dopřáváme jen ve velmi malých dávkách a pozorujeme reakci organismu. První den poté, co nám skončil průjem, se raději vyhýbejme mléčným výrobkům.

Během jednodenní hladovky nesmíme zapomínat na pravidelný přísun tekutin. Při silných průjmech nám totiž hrozí dehydratace, i když u dospělých je riziko výrazně nižší než u dětí.

Pít bychom měli průběžně, výborná je obyčejná voda (nebo minerálka) jen nesmí být s tzv. bublinkami (a to raději ani těmi čistě přírodními). Jestli už nám leze krkem a chceme něco s alespoň malým náznakem chutí, můžeme sáhnout po obyčejném černém čaji – vyhýbáme se čajům aromatizovaným, jako je například Earl Grey nebo různým směsím s bylinkami, kůrami či kořením.

Zhruba během posledních padesátce let se objevila i modernější babská rada, čili během průjmu podávat kolu. Raději se jí neřiďme. Je sice fakt, že tento nápoj při některých typech žaludečních potíží může pomoci a obecně zlepšuje trávení, ale u průjmu by extrémní přísun cukru (nebo chemických náhražek) a rychlé překyselení organismu rozhodně nedělalo dobrotu. V první fázi žaludečních potíží je také lepší se vyhnout často doporučovanému živočišnému uhlí – nechme tělo vyloučit to, co potřebuje, uklidnit trávicí trakt zvládneme i o pár hodin později nebo právě onoho druhého dne, kdy už vidíme, že je všechno pod kontrolou. Ihned podané uhlí navíc někdy vytvoří iluzi rychle vyřešených problémů, který se po skončení účinků vrátí jako bumerang.

 

Popis průjmu

Průjem většinou nemůžeme označit jako samostatnou nemoc. Může být příznakem (symptomem) mnoha chorob. Jde o poruchu vyprazdňování stolice a patří k nejčastějším poruchám funkce trávicího systému.

Jako průjem lze označit časté řídké stolice ( běžně při počtu větším než dvě za den ). O konzistenci stolice rozhoduje množství vody v ní obsažené.

Se zvyšujícím se obsahem vody se stává stolice řidší až vodnatá.

Podle rychlosti nástupu obtíží, závažnosti průběhu a době trvání lze dělit průjem na akutní a chronický.

 

Další hledisko dělení průjmů může být dle příčiny – vyvolavatele. Mohou to být například:

• viry (zvláště u dětí se v kolektivu rychle rozšíří průjmy vyvolané rotaviry)
• bakterie (způsobují například salmonelózu, kampylobakteriózu)
• parazitární infekce (například tasemnice, škrkavka dětská a další)
• otrava jídlem (toxiny bakterií, které se v jídle pomnožily)
• potravinové alergie a intolerance
• konzumace nezvyklé nebo nadměrně vodnaté stravy (melounů), případně látek, které na sebe váží vodu
• nedostatek vitamínů
• užívání antibiotik (která vyhubí střevní mikroflóru a naruší trávení)
• stres a další

 

Akutní průjem

Vzniká nejčastěji na podkladě infekce. Průběh je většinou velmi rychlý. Původcem bývají Salmonely, Shigelly, Camplylobacter jejuni, Yersinia enterocolitica, některé kmeny Escherichie coli. Z virových nákaz to mohou být Rotaviry, Echoviry a Coxsackie viry.

Někdy může být vyvolán požitím některých léků. Nejčastější jsou především laxancia, některé druhy antibiotik a cytostatika.

 

Chronický průjem

Nejčastěji je způsoben strukturálním poškozením tenkého nebo tlustého střeva. Vyvolávajícími chorobami jsou Ulcerózní kolitida, Crohnova choroba, Celiakální sprue (Celiakie), Kolorektální karcinom.

Chronické průjmy se také vyskytují po operačních výkonech, může být způsoben jaterním onemocněním, postižením žlučníku, postižením endokrinního systému. Také je jednou z komplikací cukrovky (diabetes mellitus).

Vyskytuje se také funkční poškození střev například tzv. dráždivý tračník, kde je porucha v autonomním nervovém systému, který působí na střevo.

Podle mechanismu lze průjem rozdělit na několik skupin, které se odlišují průběhem i léčbou. Většinou je přítomno několik mechanismů najednou.

 

Porucha střevní motility

Motilita vyjadřuje schopnost pasáže tráveniny trávicím systémem.

Střevní obsah prochází rychleji a střevní stěna nestíhá vstřebávat vodu a ionty. Tento typ je nejčastěji způsoben poruchou v inervaci (dráždivý tračník) a požíváním léků (skupina prokinetik).

Opačným případem je snížená motilita. Syndrom slepé kličky (syndrom kontaminované kličky, syndrom bakteriálního přerůstaní) je způsoben sníženou motilitou v oblasti tenkého střeva, dochází k stagnaci obsahu a nefyziologické pomnožení bakterií. V některých případech je jediným projevem průjem.

 

Osmotický průjem 

Některé látky, pokud nejsou výstelkou (epitelem) střevní stěny vstřebány, zadržují ve střevě vodu a vzniká průjem. Látky s touto vlastností patří mezi tzv. osmoticky aktivní látky. Velmi často se tento problém týká cukrů (významně osmoticky aktivní látky).

 

Sekreční průjem 

V střevní stěně převládá sekrece vody a iontů nad absorpcí ( výdej nad příjmem ). Od osmotického se nejlépe odliší podle toho, že se jeho intenzita nesnižuje při snížení příjmu potravy. Nejznámějším příkladem je cholera.

 

Exsudativní průjem

Záněty, vředy a nádorová onemocnění postihující střevní sliznici způsobují patologickou tvorbu hlenu. Dále je přítomna příměs krve.

 

Cestovatelský průjem 

Situace, kdy lze označit průjem za samostatné onemocnění je tzv. Cestovatelský průjem. Podle turistické oblasti, kde se u cestovatele projeví má i své vlastní pojmenování (Mexiko - Montezumova pomsta, Egypt - Faraónova kletba). Nejčastěji se projeví na počátku pobytu v dané destinaci. Původcem bývají Salmonely, Shigelly, Camplylobacter jejuni, Yersinia enterocolitica, některé kmeny Escherichie coli a viry. Jde většinou o akutní průjmy a vyvolavatel se nezjišťuje.

 

Rizikové faktory průjmu

Rizikové je u cestovatelů především v zemích proslulých cestovatelskými průjmy pití místní vody, jíst místní potravinové speciality a nedodržování hygienických zásad.

Rizikové je podávání některých léků. U některých chorob je vyvolávajícím momentem nedodržování diety.

Pro rozvoj onemocnění střev jsou nejvíce rizikové složení a nepravidelnost potravy. Důležitá je zdravotně nezávadná příprava potravin a dodržování data spotřeby. Nebezpečné je požívání potravin zkažených, s plísní, nebo nedokonale tepelně upravených (u masa). Někdy opomíjená je také nepravidelnost stolice.

 

Prevence průjmu

Obecně platí pro prevenci průjmu stejné zásady jako při prevenci onemocnění zažívacího traktu a především střev. Patří sem především pravidelná nedráždivá strava vyváženého složení ( především dostatek bílkovin a vlákniny ). Zanedbávaná je také snaha o pravidelnou stolici. Důležité je vyhýbat se rizikovým potravinám.

Příznaky průjmu

Příznakem průjmovitého onemocnění je více než dvě řídké až vodnaté stolice denně. Většinou jsou přítomny křečovité bolesti břicha (střevní kolika). Mohou být doprovázeny nauzeou (nutkání na zvracení) a výrazným zvracením. Před defekací je přítomno dosti silné nutkání na stolici a po ní se nedostavuje pocit úlevy (u nádorových a zánětlivých příčin).

Průvodními jevy jsou slabost, únava, úbytek hmotnosti, podvýživa (malabsorpce, nedostatek vstřebávání některých životně důležitých látek z potravy). Při déle trvajících průjmech dochází k poklesu obranyschopnosti organismu a je typický vznik přidružených infekčních onemocnění.

Důležitý je charakter průjmovité stolice, který se liší podle vyvolávající příčiny (viz popis nejčastějších průjmovitých onemocnění)

 

Léčba průjmu

Některé lehké formy akutního průjmu (především infekčního původu) se neléčí vůbec a nechají se při dodržování pitného režimu odeznít.

U všech ostatních je nutné léčit primární onemocnění ( příčinná terapie, kauzální terapie ). Léčba jednotlivých druhů onemocnění je různá (od farmakoterapie po rozsáhlé operativní zákroky).

Léčba průjmových příznaků je léčbou symptomatickou. Z léčiv se podávají u rizikových pacientů u infekčních průjmů antibiotika. Dále je možné podávat probiotika (obnovují přirozené osídlení střeva bakteriemi tělu příznivými). U některých onemocnění se mohou podat antidiarotika (snižují střevní motilitu). Z další terapie jsou důležitá dietní opatření. Nejdůležitější součástí terapie je důkladná starost o hydrataci pacienta. Je snaha o dostatečné krytí ztrát vody, minerálů a iontů (polévky, iontové nápoje). U ohrožených a kritických pacientů se podávají rehydratační roztoky s doporučeným složením (orální rehydratační roztoky).

 

Jak si mohu pomoci sám

Důležitý je dostatečný přívod tekutin (aby pokryl ztráty průjmem), minerálů a iontů (například nepříliš slazené nápoje, polévky a iontové nápoje). U onemocnění, kde jsou předepsána dietní opatření, je nutné dietu dodržovat (např. celiakie). Ovšem u většiny průjmovitých onemocnění je výrazné omezení přísunu potravy spíše na škodu. Pomáhá pouze u osmotických průjmů.

Komplikace průjmu 

Při průjmu důsledkem vody může docházet k dehydrataci. Může dojít k oběhovému selhání z nedostatku cirkulující krve. Ztrátou vody se nejen množství krve snižuje, ale také se zahušťuje(stoupá viskozita krve). Zvýšenou hustotu krve provází zvýšené riziko trombózy a následného infarktu myokardu (IM) či zde k ještě častější cévní mozkové příhodě (CMP). Vedle ztráty vody jsou zásadní ztráty životně důležitých iontů a minerálů. Nedostatek některých z nich může vyvolat život ohrožující stav. Například nedostatek draslíku vyvolává poruchy srdečního rytmu. Nejohroženější skupiny s výskytem nejvíce komplikací jsou staří lidé, děti a chronicky nemocní.

Vyšetření

Lékař nejprve břicho prohlédne a prohmatá. Bude chtít vědět, jak dlouho již průjmy přetrvávají a jaký je mezi nimi rozestup. Také se zeptá na barvu a strukturu stolice, jestli neobsahuje stopy krve nebo hlenu. Obvykle se lékař při vyšetření i zeptá, jestli někdo v rodině nemá chronické průjmy, protože poruchy trávicího traktu bývají dědičné. Pokud jsou ukazatelé neprůkazné nebo jedná-li se o déle trvající průjem, lékař provede nutná vyšetření. Provádí se výtěr z konečníku, který je poté zaslán do laboratoře pro zjištění přítomných bakterií či parazitů, biochemické vyšetření krve, krevní obraz a případně i imunologické vyšetření.

Kdy jít k lékaři

Pokud průjem přetrvává několik dní a máme problém udržet v sobě delší dobu nějakou stravu, je lepší navštívit lékaře. Dlouhotrvající průjmy nebo jejich případné periodické opakování je důležité konzultovat s lékařem a společně pátrat po příčinách, protože průjmy zatěžují organismus a narušují rovnováhu tekutin a živin v těle, což ohrožuje dlouhodobé zdraví člověka.
U malých dětí – novorozenců, kojenců, batolat, v případě odmítání stravy, zvracení a počínajících známek dehydratace – je nutné vyrazit k lékaři ihned.

V těhotenství

Průjem během těhotenství bývá poměrně častý, především na jeho začátku, kdy je žaludek poměrně citlivý a dochází ke křečím a zvracení. Výskyt průjmů již v pokročilé fázi těhotenství bývá spíše vlivem infekce. Rizika pro plod nejsou veliká, pokud je organismus dostatečně zavodněn proti dehydrataci. Viry a bakterie zůstávají v zažívacím traktu těhotné ženy, a tudíž neohrožují plod.

 

 

 Vhodné potraviny: vařená rýže, obilné kaše, dušená nebo vařená mrkev, banány, jablečné přesnídávky, zeleninové polévky a netučné vývary, starší pečivo, dietní suchary, granátová jablka. Později, po skončení průjmu – libové bílé dušené nebo vařené maso, netučné ryby, brambory, bramborové pyré, vařená nebo dušená zelenina, česnek, cibule, borůvky, ostružiny, jahody, jablka, ananas, černý rybíz, vejce na měkko…

• Nevhodné potraviny: tučné pokrmy, luštěniny, mléko a mléčné výrobky, syrová zelenina, smažená a ostrá jídla, potraviny s vysokým obsahem vlákniny.