Při nákupu nad 850,-Kč je poštovné zcela ZDARMA

 

 

NOVINKA

 

Tinktura ŠAFRÁN

 

Tinktura na posílení imunity 50ml.

 

KLIK ----- H E R B Á Ř ----- KLIK

 

ČAGA Rezavec šikmý mast extra silná 30 ml.

Dezinfekční propolisový přípravek !

 

Tinktura ČAGA

Rezavec šikmý 50ml

 

   

STEZA.cz DOPORUČUJE:

Kvalitní Kotvičníková tinktura FORTE 50 ml.

 

Mast Dračí krev extra 30ml.

 

Krušinová kůra mast extra silná 30ml.

 

 

Při nákupu nad 850,-Kč

dostanete vždy dárek :-)

   

 Jsme na FACEBOOKU - KLIK

    Dejde si nás do přátel :-)

 

              

Budeme rádi, když náš

obchod ohodnotíte

na heureka.cz :-)


Úvod » ------- H E R B Á Ř -------- » Kopřiva kořen


        

Kopřiva kořen

HERBÁŘ

doprava zdarma

skladem

 

Skladem: 0 0
Výrobce: STEZA
Naše cena:
0,00 Kč

HERBÁŘ:

Kopřiva kořen

nettle root - Kopřiva dvoudomá ( Urtica dioica )

Vědecký název: Urtica dioica
Vyšší klasifikace: Kopřiva
Kategorie: Druh
Čeleď: kopřivovité (Urticaceae)
Třída: vyšší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řád: růžotvaré (Rosales)

Je to rostlinka, kterou nejspíše všichni znají obzvláště pro její žahavé vlastnosti, ovšem málokdo ví, že je to jedna z vůbec nejléčivějších bylinek. Kopřiva dosahuje výšky 50 až 150 cm a někdy i mnohem víc, květy na ní můžeme pozorovat od června do října. Popálení způsobují její žahavé chlupy neboli trichomy, které se při dotyku zabodnou do kůže a při dalším pohybu způsobí její nepatrné protrhnutí. Potřísní pokožku pálivou tekutinou složenou z acetylcholinu, histaminu a serotoninu, což způsobuje bolest a svědění. Kopřiva má široké uplatnění v léčitelství, kosmetice, ale i kuchyni.

Užíváme při:

  • chudokrevnosti,
  • anémii,
  • a jiných těžkých chorobách krve - čistí totiž krev,  
  • podporuje krvetvorbu,
  • při nedostatku mateřského mléka na kojení,
  • potížích látkové výměny a trávení,
  • vodnatelnosti (zevně se omývá nálevem),
  • větrech,
  • zahlenění,
  • obtížném nebo krvavém močení,
  • nemocech a zánětech močových cest,
  • chorobném zadržování moči,
  • vyvolává dobrý průběh stolice,
  • při ekzémech,
  • bolestech hlavy,
  • ledvinovém a močovém písku,
  • vysokém obsahu cukru v krvi
  • i při cukrovce,
  • má dobrý vliv na slinivku břišní,
  • velmi pomáhá při alergiích (senná rýma apod.) - kopřivový čaj pijeme delší dobu,
  • při fistuli (píštěli),
  • hnisavém kuřím oku,
  • plísni nehtu
  • a při rakovině například žaludku - pijte přes den větší množství čaje.
  • Odstraňuje náchylnost k prochladnutí,
  • pomáhá při revmatizmu
  • a dně.

 

Tinktura :-)

  • proti revmatizmu,
  • astmatu,
  • kolikách ze žlučových kaménků,
  • zahlenění žaludku,
  • žaludečních křečích,
  • žaludečních vředech,
  • pylorických křečích,
  • vředech střev,
  • chorobách jater,
  • chorobách sleziny,
  • tumoru sleziny,
  • chorobách žlučníku,
  • chorobách plic,
  • dýchacích orgánů,
  • a proti ekzému,
  • čistí krev.

 

Zevně při

  • vodnatelnosti - zároveň se pije i čaj,
  • popáleninách,
  • osutinách,
  • při častém krvácení z nosu srkáme nálev nosem nebo vatičkou na špejli potíráme nosní dutiny.
  • Při řídkém porostu nebo padání vlasů si masírujeme pokožku hlavy tinkturou z kořene - hlava bude
  • bez lupů,
  • vlasy budou kypré a lesklé,
  • husté
  • a poddajné.

 

Olej:

slouží proti holohlavosti - jsou-li zachovány vlasové kořínky, hlava brzy obroste vlasem.

 

Čerstvé rostliny

  • se přikládají na tělo při
  • padoucnici,
  • mrtvici
  • a u zdánlivě mrtvých (naskočení pupínků či zardění kůže svědčí o tom, že člověk je vklinické smrti).
  • Používají se při ischiasu,
  • bolestech kříže (lumbago),
  • zánětu nervů na rukou a na nohou.

 

Čerstvá šťáva:

se užívá denně (50 - 140g)

  • při žloutence,
  • kopřivce,
  • hemoroidech
  • a průjmech.

 

Koupele:

  • při bolestech páteře,
  • ischiasu,
  • zužování cév na nohou,
  • zužování věnčitých (koronárních) cév srdce - oblast srdce omýváme a provádíme lehkou masáž.

 

Odvar z kořene kopřivy:

Používá se

  • na posílení prsou,
  • čištění plic
  • a žaludku.

- 1 polévkovou lžíci strouhaného kořene kopřivy vaříme 10 minut v 1/2 litru vody. Pijeme 2 - 3x denně pomalu po doušcích.

 

Odvar proti padání vlasů:

100g jemně nařezané kopřivy vaříme půl hodiny v jednom litru vody okyselené octem.

Používá se

  • k večernímu mytí vlasů
  • jako prostředek zabraňující jejich vypadávání.

 

Čajová kopřivová kůra:

Ráno nalačno půl hodiny před snídaní jeden šálek a přes den opět pijeme jedem až dva šálky čaje. Po takové kůře se budete cítit velmi dobře, pružně a mladě. Pije se neslazený a můžeme do něho přimíchat trochu heřmánku nebo máty pro zlepšení chuti.

 

Směs na čištění krve:

  • 30g měsíčku,
  • 10g kopřivy,
  • 10g řebříčku;

jednu čajovou lžičku spaříme ve 0,25 litru vřelé vody a krátce vyluhujeme.
Pijeme 2 - 3x denně pomalu po doušcích.

 

Směs na hemoroidy:

  • 15g kopřivy,
  • 10g smetánky,
  • 30g natě řebříčku
  • a 30g natě jablečníku;

jednu čajovou lžičku spaříme ve 0,25 litru vřelé vody a 10 min. vyluhujeme.
Pijeme 2 - 3x denně pomalu po doušcích.

Jak si kopřivu vypěstovat doma

Kopřiva je pro mnohé pěstitele nepříjemným plevelem, přitom je velmi užitečná. Můžete si z ní vyrobit například kopřivovou jíchu, což je velmi výživné hnojivo pro rostliny a stromy. Kopřiva také odpuzuje mšice a housenky; pokud ji necháte v klidu růst na okraji zahrádky, poskytnete tak housenkám motýlů potravu. Záhony můžete dokonce kopřivou mulčovat a ještě ke všemu se hodí pro všechny pěstované rostliny, nebo ji klidně přidejte do kompostu.

Pokud byste ji tedy chtěli pěstovat, bude stačit pouze jeden výsev, protože pak pravidelně dochází k tzv. samovýsevu a navíc se kopřiva množí také množstvím podzemních oddenků. Nejlépe se jí vede ve stínu, ve vlhké půdě bohaté na dusík.

Kdy sklízet

Sběr je nejlepší provádět již na jaře, kdy se sklízí hlavně mladé výhonky, jestliže ji ale kosíte, dá se sklízet skoro po celý rok, účinky jsou však největší do konce května. K použití je vhodných nejvyšších 4 až 6 lístků včetně řapíku. Semena a kořeny se pak dají sbírat od srpna do listopadu. Se sušením kopřivy je nutné začít co nejdříve po sběru, aby byla zachována její původní zelená barva. Kořeny je nejlepší sušit na slunci a nadzemní části ve stínu, pokud chcete použít umělé teplo, neměla by teplota přesáhnout 60 °C.

Léčivé účinky kopřivy

V léčitelství je využívána ve formě nálevu, oleje, tinktury, obkladů z čerstvých listů nebo šťávy z čerstvé rostliny. Je skvělým pomocníkem při zánětech, ekzémecha vyrážkách. Při pořezání a odřeninách zastavuje krvácení a dopomáhá k rychlejšímu hojení ran. Kopřiva také zmírňuje příznaky alergie, snižuje hladinu cukru v krvi, což je přínosné u lehčí formy cukrovky. Pomáhá při plynatosti,průjmech, virových a bakteriálních onemocněních, a jelikož čistí krev, je vhodná i při chudokrevnosti a různých chorobách krve. Tlumí bolesti hlavy, zabraňuje vypadávání vlasů a pomáhá řešit problémy s trávením. Je vhodná při problémech s vaječníky či slinivkou a při onemocněních jater, žlučníku a ledvin.

Více o kopřivách :-)

Účinné látky:

Chlorofyl, kyselina křemičitá, třísloviny, aminy - acetylcholin, histamin, serotonin, karotenoidy, vitamín B1, kyselina pantothenová (B6), glukokinidy, kyselina mravenčí, kyselina octová, vosk, vitamín C, fytoncidní látky a v žahavých chlupech je pryskyřičný sekret. 

Použití:

  • Snižuje hladinu krevního cukru,
  • působí mírně močopudně,
  • proti krvácení,
  • protizánětlivě,
  • urychluje hojení ran,
  • regeneruje pokožku,
  • proti pocení.

Kopřiva dvoudomá je vytrvalá vstřícnolistá statná bylina, která je rozšířena v celém severním mírném pásmu kosmopoliticky a hojně vystupuje jako rostlina rumištní a na kulturních půdách sleduje vytrvale místa člověkem osídlená i dávno opuštěná, tvoří porosty v olšinách a lužních lesech, provází břehy, paseky, cesty a pastevní stanoviska až vysoko do hor (přes 2000m), rozlišujíc se v mnoho plemen stanovištních.

Patří do čeledi kopřivovité (Urticaceae). Rod Urtica zahrnuje asi 35 druhů, které rostou zejména v mírných pásmech. Latinské rodové jméno je odvozeno od latinského slova uro, které znamená pálit. Žahavost chlupů kopřivy způsobují zřejmě aminy acetylcholin, histamin a serotinin.

Rostlina je v půdě upevněna dlouhými, plazivými, žlutě zbarvenými oddenky. Lodyha je přímá, 40-150cm vysoká, nevětvená, nebo jen v horní části, výrazně čtyřhranná, chlupatá, vzácně olysalá. Listy jsou vstřícné, čepele široce vejčité až kopinaté, na vrcholu zašpičatělé, na bázi srdčité.Okraje listů pilovité až zubaté. Palisty jsou kopinaté, celokrajné. Drobné květy jsou obvykle jednopohlavné, sestavené v hustých úžlabních květenstvích. Plody jsou vejčité nažky, až 1,2 mm dlouhé, matné, šedavé až světle hnědé.

Druh se rozmnožuje jak semeny (generativně), tak vegetativně. Generativní rozmnožování je závislé na opylení větrem, podle úspěšnosti se na rostlinách tvoří nažky, které jsou v půdě životné asi dva roky. Klíčí z hloubky 1,5-2 cm při minimální teplotě 6-8°C. běžné je však i vegetativní rozmnožování prostřednictvím částí podzemních výběžků, které se široce rozrůstají od mateřské rostliny, mohou vyrůst až o 50 cm za rok.

Květy jsou bledě zelené, samičí v dlouhých květenstvích, samčí v krátkých vzpřímených latách. Kvete od června do října.

Klíční rostliny a nové výhony se objevují v dubnu a květnu, rostliny kvetou od června do října až listopadu, plody dozrávají od července do pozdního podzimu.

Pohlavní rozmnožování je však méně časté pro obtížný způsob opylení (obvykle větrem) a nažky se na samičích rostlinách objevují řidčeji.

Kopřivám se nejlépe daří na půdách, které jsou bohaté na dusík a fosforečnany. Kopřiva má ráda slunce, případně i polostín. Má průměrné nároky na půdní vlhkost.

Kopřiva ve stoncích obsahuje poměrně dlouhá vlákna tvrdého lýka (hrubá přadná vlákna). Vlákna získaná ze stonku kopřivy jsou po zpracování velmi jemná, téměř bílá, dobře se barví a dobře sají vodu. Používala se podobně jako len nebo konopí v plátenictví, ale pravděpodobně mnohem méně. Kopřivy se k tomuto účelu dokonce i  pěstovaly a pevná a velice trvanlivá tkanina se jmenovala kopřivovina. Za 1. světové války se tato technologie opět obnovila - armády používaly uniformy nazývané kopřiváky. Vlákna kopřivy se používala podobně jako len nebo konopí k výrobě plátna. Využití plátna z kopřiv je dokonce doloženo již z XII. století, kdy se  v Nestorově letopise uvádí, že se z kopřivových vláken tkaly plachty lodí plavících se po Volze.

Po objevu nového způsobu technického zpracování vláken kopřiv se zdá, že se na obzoru objevila nová technická plodina. Brunšvický obchodník s látkami Heinrich Kranz z Lüchowa ve Wendlandu studoval technické vlastnosti čtyř druhů kopřiv. Hlavní zájem se však soustředil na kopřivu dvoudomou, jejíž vlákna již po celá staletí sloužila k výrobě látek. Pan Kranz již získal patent na technologii zpracování kopřiv, poskytující měkký, neškrábavý produkt. První pánské košile a ložní prádlo z tohoto materiálu se objevily na trhu již v polovině loňského roku. Během několika let se předpokládá rozšíření kopřivových plantáží na výměru asi 1000 ha s produkcí 9000 t, což by mělo po zpracování poskytnout 2,7 mil. metrů tkaniny.

List kopřivy je důležitou vývozní drogou. Kopřiva je známou surovinou k výrobě chlorofylu, z něhož se připravuje fytol, surovina pro syntézu vitamínu E a K.

Upotřebují se ve farmacii k přípravě galenik (odvar, léčivé čaje) a speciálních přípravků, dále k výrobě chlorofylu a beta-karotenu. Užívá se vnitřně jako mírné diureticum a haemostaticum.  Doporučuje se také jako déletrvající terapie při alergiích, při nečisté pokožce a při dně. Působí i snížení hladiny cukru v krvi, celkové posílení, stimulují krvetvorbu a užívá se k posílení střevní činnosti (mladé rostliny posílí peristaltiku, potlačí růst nežádoucí mikroflóry).

Chlorofyl listů má protizánětlivý a hojivý účinek, urychluje zcelování ran a regeneraci pokožky poškozené buď úrazem (popálení, poleptání, opaření), nebo nějakým chronickým procesem (proležení). Díku antiseptickému působení se kopřiva používá jako pomocný lék při zánětech dýchacích a močových cest. Zanedbatelný není ani poměrně vysoký obsah vitamínu C. Využití nachází také v kosmetice např. v péči o vlasy.

Listy obsahují až 1% chlorofylu, asi 15% minerálních látek, z nichž důležitý je zejména hořčík, dále karotenoidy, flavonoidy, organické kyseliny, již výše uvedené aminy acetylcholin (asi 1%), histamin (asi 0,5%) a serotonin (asi 0,02%), sacharidy (např. arabinózu, galaktózu, glukózu, manózu), vitamíny (např. B2 a zejména v mladých listech vitamín C), aminokyseliny, glukoniny (snižují hladinu krevního cukru), třísloviny (které "zastavují krvácení"), fytoncidy, kyseliny šavelovou, mravenčí, octovou, pantotenovou (B6), křemičitou (která má zřejmě močopudné účinky) a další látky.

Rostliny poskytují žluté a zelené barvivo. Poskytuje odstíny tmavé šedozelené barvy u vlny a krémové barvy u hedvábí Mořidlem je kamenec. Při použití kamence a vinného kamene jako mořidla se dosáhne zelenkavě žluté barvy. Při použití špetky železa  a mědi jako mořidla se dosáhne světle šedozelené barvy. Pro barvení se používá celá rostlina.  (BREMNESSOVÁ, 1994)

Technologie pěstování:

Roste v jakékoli půdě. Vysévá se na jaře. Množí se dělením oddenků na jaře.

Pěstování je zbytečné, nebo spotřebu drogy kryje planě rostoucí bylina. Pěstuje-li se přece k jiným účelům (pro vlákna), množí se semeny, která se vysévají do brázdy na počátku jara. Pak se převláčejí a převálcují. Vysévají se v řádky 40x 15 cm v řádce. Žádají lehkou půdu. Sběr je nepříjemný.

Sbírá se kvetoucí na od června do září. Seřezává se nožem nebo srpem nebo nůžkami asi 10 cm nad zemí. Vybírají se zdravé a čerstvé rostliny a sbírají se nejlépe v rukavicích, poněvadž pálí. Někdy se sbírají jen listy (Folia urticae), kořeny (Radix urticae) a semeno (Semen urticae). Listy se získávají odrhováním natě a pečlivým odstraněním cizích příměsí, kořen vykopáním na podzim a semeno v době zralosti (srpen, září).

Suší se v tenkých vrstvách hned po sběru buď přirozeným teplem na stinných a vzdušných místech, nebo v sušárnách teplem umělým (60°C). Sušení musí probíhat rychle, aby byla zachována čerstvá barva drogy. Při sušení se rostliny co možná nepřevracejí. Poměr ztráty na váze při sušení je asi 5:1. Droga je bez pachu a má poněkud hořkou chu. Uchovává se v dobře zavřených nádobách na suchých a vzdušných místech.

Škůdcem rostliny je  Peronospora urticae GASPARY, Puccinia caricis (SCH.) RIBERT., Erysiphe communis DE BY a Ramularia urticae GES. (na listech).

Ekonomika

  • délka vegetační doby dva roky, první rok sklizeň nadzemní hmoty 1 x, druhý 2 x

OTE1NDB