Divizna velkokvětá je mohutná venkovní bylina. Tato dvouletka není náročná na pěstování. Sklízí se zejména její žluté a léčivé květy..
Probíhá rekonstrukce stránek
...........................................................................
Úvod » --- Diviznový Sirup ---
V této sekci nebylo nalezeno žádné zboží.
(Verbascum densiflorum)
Divizna velkokvětá je mohutná venkovní bylina. Tato dvouletka není náročná na pěstování. Sklízí se zejména její žluté a léčivé květy..
Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum) patří k nejstarším léčivým bylinám vůbec. Je rozšířena po celé Evropě. Připravujeme z ní čaj, který pomáhá při onemocněních dýchacích cest spojených se silným štěkavým kašlem, při bronchitidě, laryngitidě a astmatu. Květy a kořeny divizny se v minulosti používaly i při průjmovitá onemocněních, při křečích různého původu a přikládaly se na pohmožděniny. Divizna má velmi univerzální využití..
Mezi nejznámější druhy patří: Divizna brutnatá, Divizna černá, Divizna malokvětá atd.
Květ divizny obsahuje saponiny, žluté barvivo krocetín, slizové látky, 3 % hořčiny, hesperidin, éterický olej, karoten, kumarin a další látky.
Při kašli (i černém) pomáhá právě květ divizny. Uvolňuje křeče při zánětu průdušek, působí na zanícené sliznice dýchacích cest, léčí akutní a chronickou bronchitidu, záněty sliznice hrdla. Pomáhá při léčbě laryngitidy a astmatu.
Aplikuje se i při zánětech močových cest, ztrátě chuti k jídlu a nepravidelné menstruaci. Používáme ji i v čajových směsích s jinými bylinkami jako jitrocel, prvosenka, yzop, tymián, dobromysl nebo bazalka.
V lidovém léčitelství se používají obklady z čerstvých diviznový listů na různé otoky, revmatické a svalové bolesti, povrchové vředy, hemeroidy a další. Můžeme ho používat dlouhodobě.
K zevnímu podání se divizna užívá při oděrkách, bércových vředech, při revmatických bolestech a hemoroidech.
Květy divizny rozpouštějí hleny, pomáhají při zánětech dutiny ústní, krku či průdušek, tlumí křeče průdušek a průdušinek. Můžeme je tedy s úspěchem používat i při bronchiálním astmatu.
Dále posilují činnost brzlíku a sleziny, zesilují menstruační krvácení a působí močopudně.
Zevně se dají používat k obkladům na zanícenou pokožku.
Divizna patří mezi dvouleté rostliny dorůstající do výšky až 2 m. Zatímco v prvním roce z vřetenovitího kořene vyrůstá pouze přízemní růžice listů, v druhém roce rostlina tvoří vysokou lodyhu s květy a listy.Od července do srpna kvete žlutými, pětidílnými květy. Plodem je tobolka. Listy jsou plstnaté. Rostlina zdobí nejenom naše zahrady, ale také volně zplaňuje. Ve volné přírodě jí najdeme na slunných místech.
Pro sběr používáme jak květy, tak listy. Listy používáme čerstvé. Květy sbíráme bez kalichu a rychle se suší, aby nezhnědly. Sušené květy uchováváme v dobře uzavřené nádobě.
Již ve starověku byla divizna známou magickou bylinkou. V antickém Řecku prý uchránila hrdinu Odysea před magií bohyně Kirk, která proměnila jeho posádku na prasata. Byla známa také jako pochodeň.
Ve středověku Hildegarda z Bingenu popisuje ve svých dílech diviznu jako wullenu - což znamená plnokvět a doporučuje ji používat jako účinný lék na plíce a při nachlazení. Říká: "Ale i kdo je v hlase a hrdle ochraptělý a bolí ho na prsou, ať uvaří diviznu a fenykl ve stejné hmotnosti v dobrém víně, přecedí přes šátek a často pije a hlas se mu znovu vrátí a zahojí se mu hruď."
U nás ho lidé v minulosti nazývali "královská svíce" kvůli jeho kráse a dekorativnosti, ale i proto, že z něj vyráběly knoty ke svíčkám. Zároveň pekaři podpalovali své pece rozkvetlým stonkem divizny. Kdysi se přidával i do rostlinného tabáku, aby blahodárně ovlivnil astma a tuberkulózu. V Čechách se divizna váže k pověsti o bohu Perunovi, kterému byla rostlina zasvěcena.
Divizna je chápána jako posel smrti - pokud na hrobě nebožtíka vyrostla právě tato bylinka, nebožtík byl v očistci a mohli ho odtud vysvobodit jen provedením poutě na známé místo. Zároveň ten, kdo věřil v očarování, měl se omýt odvarem připraveným z divizny, aby se zbavil zlých duchů. Staré indiánské kmeny používaly směs divizny na probouzení lidí z mdlob.
Lidové názvy pro diviznu velkokvětou jsou císařská svíce, volův ocas, babské ucho.
Další zajímavosti:
Divizna velkokvětá (lat. Verbascum densiflorum) je dvouletá mohutná bylina, která dorůstá do závratných výšek, dosahuje až 2m v druhém roce růstu. Patří do čeledi krtičníkovitých. Rostlina má ráda chráněné slunné stanoviště - najdeme ji na pasekách, horských silnicích, loukách, pastvinách a rumištích. Divizně vyhovuje propustná půda chudá na živiny nebo vápencový substrát. Diviznu vyséváme do bylinných zahrad. Pěstujeme ji ze semen, které jsou v nabídce i v našem e-shopu. Není vhodné pěstování divizny v interiéru. Nejvhodnějším měsícem výsevu jeho semen je duben - červen. Diviznu pěstujeme ve sponu 60 cm x 60 cm. Jeho stonek a lístky pokrývají jemné chloupky, které chrání rostlinu před vysušením, hmyzem a zvířaty. Stonek je vzpřímený a hustě listnatý.
Listy jsou v prvním roce růstu plstnaté a tvoří růžici, v druhém roce rostou na stonku. Listy jsou podlouhlé, umístěny na stonku. Čepelí sbíhají k následujícímu střídavému listu. Chloupky na lístcích dráždí sliznice a jsou velmi hořlavé. Rostlina divizny velkokvěté má jasně žluté bezstopkaté květy, které kvetou od léta do podzimu. Rostou na konci stonku ve velmi husté hroznaté řadě, tím zvýrazňují mohutnost celé rostliny. Kvetou velmi krátce - jeden den večer je na rostlině jen poupě, přes noc květ vykvete a druhý den odpoledne postupně odkvete. Květy divizny voní medem. Jeho plodem je mnohosemenná tobolka. Po vysemenění semen rostlina uhyne.
Květy divizny sbíráme v prvním roce - v zásadě ráno, když opadne rosa. Sklizené květy a listy se snažíme vysušit co nejrychleji, avšak jeho sušení na slunci je nevhodné. Vyhýbáme se i umělému teplu. Je důležité, aby si usušené květy divizny zachovaly své žluté zbarvení. Sušené listy můžeme použít i jako přírodní rostlinný tabák.
Nejprve si ve svém okolí vyhlédněte kvetoucí diviznu. Na podzim, kdy už je celá suchá a hnědá, sdrhněte rukou její odkvetlou lodyhu. Doma suché tobolky usušte, podrťte a uvolněná hnědá semínka prosejte. Uložte je na osm týdnů do mrazáku a následně je až do příchodu jara skladujte v lednici. V dubnu je vysejte do misky s vlhkým pískem, semínka musejí být ale na povrchu, protože ke klíčení potřebují světlo. Vyklíčí zpravidla do pěti dnů a po třech týdnech je možné semenáčky přesadit na slunné a suché místo, kde se už bude divizna udržovat sama samovýsevem. Pozor, květy divizny jsou sice léčivé, ale semena obsahují toxin rotenon. U savců se otrava projevuje obdobně jako Parkinsonova nemoc.
Hlavními léčivými látkami divizny jsou saponiny, slizy a flavonoidy – slizy vytvářejí na sliznici ochranný povlak, chrání ji před vysušením a drážděním a saponiny a flavonoidy napomáhají rozpouštění hlenů. Nejčastěji se proto sušené diviznové květy využívají k přípravě čaje proti kašli.